O nás
Naše zájmová Základní organizace Knínice sdružuje chovatele včel a případné zájemce o svět včel ve 12 níže uvedených obcí v regionu Malá Haná. Naše zdravé prostředí Malá Haná a okres Blansko patří do nejvíce zalesněného prostředí v České republice.
Jsme jednou z organizací celostátního
"Českého svazu včelařů, z.s.". Český svaz
včelařů organizuje 98% všech včelařů v České republice a tímto patříme
mezi státy s nejvyšší organizovaností chovatelů včel na světě. Kontakt
mezi členy organizace jednotlivých obcí a výboru ZO zajišťují důvěrníci. Spojení na členy výboru a důvěrníky naleznete v kapitole KONTAKTY.
V roce 2015 jsme oslavili 90.výročí založení našeho včelařského spolku ZO Knínice. K 1.1.2016 máme v naší organizaci 93 registrovaných včelařů, kteří vlastní 962 včelstev na katastálním úzení 12 obcí.
PODĚKOVÁNÍ
Zastupitelstva obcí regionu věnují pozornost spolkové činnosti a společenskému životu občanů. Jsme rádi, že mezi podporované subjekty patříme i my.
Těžiště naší zájmové činnosti spočívá v práci s mládeží, kladné a prospěšné práci pro životní prostředí a krajinu, jejich udržitelný rozvoj.
Poděkování obcím patří za finanční prostředky, směřované zejména na udržení zdravého chovu včelstev, výběr chovného materiálu a za hodnocení prospěšnosti této práce pro členy, přírodu i životní prostředí.
Region základní organizace je rozložen v oblasti Malé Hané a sahá do Drahanské vrchoviny včetně jejího nejvyššího bodu - SKÁLY 735 m. n . m. a tvoří jej tyto obce:
Knínice
Knínice se nacházejí v údolí Malé Hané, v nadmořské výšce 291 m. Jejich název se v historii několikrát měnil. Knihnice (původně Kněnice ) založila kněžna Eufémie, zv. Ofka, choť Olomouckého knížete Oty Sličného. Roku 1110 darovala obec klášteru hradišťskému u Olomouce. Ten ji vlastnil až do roku 1784. Již v roce 1250 král Václav I. Udělil obci trhy a tím se stala městečkem. Na jaře rohu 1925 byla přejmenována na dnešní Knínice u Boskovic.
V Knínicích se nachází zbytek staroslovanského hradiště, které se dodnes nazývá Hradisko. Na něm stojí kostel sv. Marka, jehož zvláštností je to, že hlavní oltář je na severní straně. Pod kostelem je rodinná hrobka hrabat Strachwitzů.
Další dominantou Knínic je základní škola, která byla dostavěna roku 1939. Vyučovalo se v ní však pouze jeden rok, poté byla obsazena Němci. Po skončení druhé světové války roku 1945 se škola znovu slavnostně otevřela a dodnes se v ní pravidelně vyučuje.
V dnešní době v obci působí 17 včelařů, kteří se starají o 146 včelstev.
Cetkovice
Cetkovice se nachází v podhůří Drahanské vrchoviny, v nadmořské výšce 420 m, na katastru o rozloze 853 ha. Je to stará slovanské osada, což dokládají archeologické nálezy a její historické jádro s názvem tzv. ,,OKROUHLICE". První dochovaná písemná zpráva je z rohu 1078, kdy byly Cetkovice darovány klášteru hradišťskému u Olomouce. Nejstarší historicky známou šlechtickou rodinou žijící v obci byla rodina moravské větve Pukliců, v jejímž erbu byl vojenský klobouk. Tato skutečnost posloužila obci při heraldickém zpracování symbolů znaku a prapor. Prapor a znak byly obci předány Parlamentem ČR v roce 1997.
V obci stojí barokní kostel sv. Filipa a Jakuba z roku 1699. Nachází se zde mateřská i základní škola. Obec má 250 popisných čísel, ve kterých žije 720 obyvatel.
V dnešní době v obci působí 7 včelařů, kteří mají celkem 41 včelstev.
Vanovice
Vanovice dříve Ivanovice nebo Ejvanovice, leží 7 kilometrů severně od Boskovic na východním svahu, který zde přechází do Malé Hané. Nadmořská výška 430m n. m.
Jméno je patrně odvozeno od jména nějakého církevního hodnostáře nebo knížete, kterému se dostala do majetku. Vanovice vynikají v tomto kraji školkařstvím a sadovnictvím. Na starou tradice (závod štěpařský Fr. Vlka byl založen v roce 1863) navazují hospodáři i dnes.
Na návsi je malý filiální kostel sv. Václava, který je vzácnou připomínkou gotické architektury na Malé Hané z 15 století. Dominantou obce je evangelický chrám s farou, který byl dostavěn v roce 1844, věže však byli doplněny až po devatenácti letech. Tato stavba vévodí panoramatu obce dodnes. Náklady na stavbu kostela byly hrazeny z příspěvků farníků a ze sbírky po protestantských zemích, 500 zlatých věnoval i katolík kníže Kukaňský.
V dnešní době ve Vanovicích žije 11 včelařů, kteří chovají 118 včelstev.
Drválovice
Drválovice se rozkládají na 484 hektarech na svahu Boskovické brázdy 7 km severně od Boskovic v nadmořské výšce od 450 m n. m.
Nejstarší zmínka pochází z počátku 14 stol., kdy byli biskupským lénem v obvodu blanenském, později v panství boskovickém. Od roku 1850 náleží do politického a soudního okresu Boskovice a od roku 1960 do okresu Blansko. Téhož roku se stává součástí obce Vanovice. Dominantou obce je zvonice z roku 1750. V blízkosti Drválovic se nachází naleziště zkamenělin a archeologická naleziště z doby pravěkého osídlení.
V průběhu 2. Světové války se v Drválovicích utvořila partyzánská skupina, které je věnován památník nacházející se u silnice směrem na Letovice.
V obci žije v 63 domech 103 obyvatel, z nichž 6 je včelařů a obhospodařují 31 včelstev.
Vážany
Obec Vážany leží a malebném a úrodném údolí Malé Hané, 5 km severně od Boskovic, v nadmořské výšce 369 m n. m. při úpatí kopce Baba (453 m). Hned u silnice z Boskovic na Jevíčko, jež se Vážan jen zlehka dotýká, stojí malý kostelík půdorysu rovnoramenného kříže.
Jak už to bývá, historické zmínky o Vážanech nacházíme tehdy, kdy šlo o majetek. Poprvé to bylo již v roce 1145, kdy Vážany přešly z knížete olomouckého Oty na klášter litomyšlský a poté roku 1295 na vyšehradského probošta Jana. Zaznamenána je i pře o les mezi Vážany a Knihnicemi, také z roku 1295. Vážany byli původně sídlem malého statku, na němž sídlili vladykové, o nichž se dochovalo hodně zpráv. Později byly Vážany rozděleny na " dědinu " starousedlých rolníků, "podsedky" obývané podsedníky a " dolní chaloupky " patřící domkařům. Roku 1892 byly přidány k Vážanům i " horní chaloupky " (dříve Knihnické ). Tato označení částí vesnice se používají i dnes. V roce 1793 bylo ve Vážanech 26 domů a 279 obyvatel, v roce 1846 pak 31 domů a 252 obyvatel, v roce 1900 jež 58 domů a 325 obyvatel a v roce 1947 to bylo 85 domů a 309 obyvatel. V současné době mají Vážany 93 domů a 197 obyvatel.
Chov včel má ve Vážanech dlouhou a bohatou tradice. Snůškové podmínky jsou průměrné s vynikající kvalitou medu. Nejvyšší počet včelařů byl v 70. a 80. letech minulého století, tehdy 16 včelařů obhospodařovalo asi 120 včelstev.
V v současnosti je včelařů 5, obhospodařují však celkem 200 včelstev.
Světlá
Světlá je malá zemědělská obec, rozkládající se v přibližné nadmořské výšce 437 m. Dle archeologických nálezů lze soudit, že nejstarší obyvatelstvo sídlilo na katastru obce již v předhistorickém období. Roku 1078 bylo území kolem Světlé darováno olomouckým knížetem Otou Sličným klášteru Hradisko u Olomouce. Samotná obec Světlá byla založena pravděpodobně roku 1250 hradišťským opatem Robertem. V obci roku 1563 za opata Kašpara z Litovle založen dvůr, který byl dokončen v roce 1597. Tento starý dvůr roku 1721 barokně přestavěl opat Benedictus Bönisch. Tehdy byl zasazen do zdi dvora erb kláštera Hradisko u Oloumouce s postavou svatého Štěpána v jedné polovině a v horní části s iniciálami BBAG zmiňovaného opata (dnes zazděný na novém dome č. 30). Po zrušení kláštera v roce 1784 nařízením císaře Josefa II. Byl dvůr v roce 1787 rozparcelován pro nové usedlíky - tzv. Familianty. V roce 1872 byla na návsi vystavěna světelskými spoluobčany kaplička, která byla nově opravena v roce 1996. U Světlé take stával unikátní celodřevěný větrný mlýn holandského typu z konce 19. Století, který 23. Prosince 1936 vyhořel. Roku 1960 byla Světlá násilně sloučena se Šebetovem, od něhož se osamostatnila v roce 1992 a dnes je samostatnou obcí v úrodné Malé Hané.
Dle pramenů z roku 1904 žilo v obci 358 obyvatel. O sto let později, v roce 2004, měla obec ,,jen" 214 obyvatel, z nichž dnes včelaří 8 s celkovým počtem 62 včelstev.
Pamětice na Moravě
Pamětice leží v severní části okresu Blansko v předhůří Českomoravské vrchoviny v nadmořské výšce 460m n. m. Výměra katastrálního obce je 350,3 ha, z toho 232 hazemědělské půdy. Pamětice vznikli z osady čtyř gruntů do čtverce postavených. Majitelem jednoho z těchto gruntů byl hospodář Paměta, který v roce 1145 pojmenoval osadu na Pamětice. Později se Pamětice skládaly z částí: Dědina, Příhon, Hřensko a ze sedmi stavení pod lesem zvaných Amerika. Rozvoj obce je zapisován od roku 1920 do obecní kroniky. Z roku 1735pochází obecní pečeť, která má ve znaku umučené Páně a opis ,,OBECNI PECZET DIEDINI PAMIETIZ" V současnosti má obec 58 obydlených domů a 218 obyvatel.
V dnešní době 4 členové chovají 21 včelstev.
Kořenec
Obec Kořenec leží v přírodním parku ,,ŘEHOŘKOVO KOŘENECKO" na Drahanské vrchovině, severovýchodně od městs Boskovic v nadmořské výšce 620 m. Nejvyšším bodem je Paprč 721 m. n. m. Rozloha katastru obce je 810 ha ve kterém se nachází zvláště chráněné území ,,HORNÍ BĚLÁ". Historie vzniku obce sahá až do poloviny13. století. První písemná sbírka se datuje z rohu 1490. Dominantu obce tvoří kamenný větrný mlýn, postavený v roce 1886, římskokatolická kaple zasvědcená Panně Marii fatimské, kulturní dům, mistrovské golgové hřiště a muzeum.
Obyvatel má obec 332, z nichž 2 jsou včelaři a chovají 13 včelstev.
Šebetov
Vesnice Šebetov v severovýchodní části okresu Blansko na jihozápadním úpatí lesnatéhovrchu Rychvald(607 m) má rozlohu 343 ha a bydlí zde asi 950 obyvatel.
Šebetov byl založen podle pověsti kněžnou Eufemií, zv. Ofka, manželkou knížete olomouckého Oty I. Sličného. Pověst praví, že když projížděla v kočáře se svým doprovodem naší krajinou, velice se jí zalíbila pro krásu zalesněných kopců a pastvin. Dala zastavit, přivolala vedoucího družiy Šebestiána, kterému všichni říkali Šebesta a nařídila zde postavit dvůr, nazývaný později Šebetov. Šebetov byl založen na skolnku 11. století. Nejstarší historická zpráva je z roku 1201. Obec byla majetkem kláštera Hradisko u Olomouce. Dominantou obce Šebetov je zámek, který představuje monumentální, v jádru renesanční stavbu z 2. poloviny 16. století. Byla zde původní residence kláštera Hradisko. Nyní je zámek majetkem státu a je veřejnosti nepřístupný, neboť se zde nachází Ústav sociální péče pro mentálně postižené ženy. Historickou stavbu z roku 1842 představuje kaple sv. Anny.
Ve dvacátém století každý druhý zemědělec měl na zahradě několik včelstev. V 80. a 90. letech, kdy měla chovatelská stanice ČSV Jabloňany v Šebetově detašované pracoviště, stoupl počet včelstev v obci až na 238 kusů )v roce 1978).
Nyní zde působí 8 včelařů, kteří vlastní 59 včelstev.
Benešov u Boskovic
První doložený zápis o Benešově pochází z roku 1362, obec je rovněž zanesena v mapě Moravy a Slezka ze 14. století.
V oblasti ve které se nachází, se rozkládaly hluboké a nepřístupné lesy. Roku 1078 daroval vévoda Ota I. toto území promonstrátskému klášteru Hradisko u Olomouce. Opat kláštera povolat z Němeka sklářské odborníkya ti v místě, kde je dnes Pavlovský dvůr, založili skelnou huť. Pro skláře postavili vesnici Benýšku, jak dokládá dopis na Pavlovském dvoře. Vesnice později zanikla.
Benešov vznikl jako tvrz nebo zemanství s hospodářským dvorem. V roce 1610 měla obec již dvacet stavení a svoji pečeť s běžícím jelenem. Pro zrušení hradišťského kláštera byl vytvořen náboženský fond a z jeho výnosu byl na místě tvrze postaven kostel, vysvěcený 11, listopadu 1787.
Kostel a litinový kříž před kostelem jsou chráněny jako kulturní památky. Východní cast obce tvoří místní cast Pavlov, založená 1755 zároveň se dvorem u rybníka. Dvůr sloužil jako poboční sídlo kláštera hradišťského. Na Pavlově byla v roce 1994 postavena a vysvětcena kaple.
V obci včelaří 8 členů, chovají 46 včelstev.
Sudice
Sudice leží cca 5 km severně od Boskovic v severní části Jihomoravského kraje.
Jméno obce Sudice se poprvé bojevuje v úředních listinách již v r. 1145. Vykopávky popelnic, kamenných mlatů, sekyrek a ručních mlýnků nasvědčují, že tato oblast byla osídlena již ve stření době kamenné, to znamená před 6000 lety, A take z mladší doby bronzové se v oklí obce nalezly nástroje. I nejnovější vykopávky stale ještě odhadují různé stopy z dávno zašlého života a kultury v tomto kraji. Všeobecně se má za to, že pojmenování obce vzniklo z vlastního jména Suda, jména muže, který byl buď zakladatelem této osady nebo alespoň v době rozhodné pro trvalé pojmenování osady nějakou vlivnou nebo výraznou postavou v obci. Sudice byli zemědělskou obcí a pro tuto činnoust mají velmi dobré předpoklady zejména v úrodnosti zemědělsky obdělávaných pozemků, které obec obklopují ze všech stran.
Rozvinuté zemědělství vytvářelo podmínky I pro rozvoj včelařství. První zmínky a včelařích jsou v místní kronice z roku 1942, a to v souvislosti s jejich povinností odvádět protektorátní moci 2 kg medu z každého včelstva.
V současnosti se včelaření v Sudicích věnuje 7 včelstev s 35 včelstvy.
Bačov
Má své jméno od slova ,,bača", t. j. pastýř, krerý zde měl svůj dvorec a pásl ovce pánům z Boskovic. První záznam o vzniku obce je z roku 1370, kdy Oldřich z Boskovic sestoupil s Markétou z Delína na Bačov.
Bačov se nachází na pravém břehu potoka Semíče, 4 km severozápadně od města Boskovic, při silnici z Boskovic do Vísek. Sousedí s katastrálním územím Sudice, Vísky, Míchov, Chrudichromy, a městem Boskovice. 78 ha. Ve znaku má obec ,,koníčka" kolem něho nápis ,,Peczet poctiwi obec Baczowa 1736". Roboty konali - ze statkůpo tři dny jeté, a dva dny pěší, od sv. Jana do sv. Václava. Vozívalo se dříví z panských lesů do Prostějova.
Katolíci příslušní farou k Vískám, evangelíci fare ve Vanovicích. V roce 1900 čítala obec 112 obyvatel, a to 76 katolíků a 36 evangelíků. Zvonice byla postavena 1721. V první světové válce padlo 5 občanů. Ves trpěla požáry v roce 1857, 1894, 1897 a 1901 a povodní v roce 1994. Od roku 1976 patří obec jako osada pod město Boskovice, čítá 33 popisných čísel, 74 obyvatel, 7 domů chalupářů.
Po druhé světové válce byla v každém druhém dome včelstva. Po založení JZD v roce 1958 nastal úbytek včelařů. Vsoučasné dobé jsou pouze 4 včelaři ve věku od 59 do 93 roků, kteří obhospodařují přibližně 30 včelstev.