Historie

Z HISTORIE VČELAŘENÍ NA KNÍNICKU

Funkcionáři

Zakládací listina

Seznam odběratelů

Členská základna

Český svaz včelařů - ZO Knínice 

Tam, kde to přírodní podmínky aspoň trochu umožňovaly, se odpradávna včelařilo. Pravda, z počátku to byla doba spíše lovecká, kdy lidé náhodně vybírali plásty přímo z dutých stromů - brtí, kde se divoké včely usadily. Později se je včelaří snažili přiblížit více k obydlím a usazovali je do jíž vytvořených špalků, košnic a později krásně zdobených klátů. O vážnosti a důležitosti včelařského řemesla svědčí různá nařízení již z dob Karla IV a o několik stovek let později patenty vydané Marií Terezií, které například osvobodily včelaře od placení daní. Krádeže a poškozování včelstev bylo velice přísně trestáno a byly zřizovány první včelařská školy. 

Za počátek racionálního včelaření by se dal označit rok 1785, kdy Janiš poprvé přichází s rozběrným úlem - nástavkovým. Později Dzierdzon nahradil horní trámek rámkem. No a pak již jde jedno zlepšení za druhým. V našem kraji se v čelařilo odnepaměti. Prosím, nechť mí pamětníci prominou případné historické nepřesnosti, neboť mi za zdroj veškerých informací posloužily jen dochované kroniky a vyslechnuté rozhovory zasloužilých včelařů. Snad až budeme slavit 100. výročí, budu moci přát i něco svých zkušeností.
V pamětech se dochovala jména nadučitele Krúšiny Jana z Knínic a duchovního ze Šebetova Antonína Kubaše, kteří včelařili ještě před 1. světovou válkou.
K propagaci včelařství významně přispěli i místní Josef Okáč, Josef Krajíček a řídící učitel František Jurník, kteří v roce 1912 na Krajské výstavě v Boskovicích vybudovali včelařský pavilon. Za svoji činnost obdrželi ocenění dvě zlaté a jednu stříbrnou medaili Zemského ústředního spolku vceiařskáho s vyobrazením Vr. Zivánského. V roce 1925 na podnět kaplana v Knínicích P. Augustina Pelikána byla svolána rolníkem z Knínic Josefem Okáčem schůze včelařů za účelem utvoření včelařského spolku. Tento návrh se setkal s velkým ohlasem všech přítomných a pan Okáč by! pověřen, aby vykonal všechno potřebná k založení spolku.
První zmínkou o vzniku spolku je zápis ze dne 12. listopadu 1925 na pol. Správě oddělení pro věci spolkové. Od tohoto data se čítá vznik SPOLKU VČELAŘŮ A PŘÁTEL PŘÍRODY PRO KNÍNICE A OKOLÍ. Spolek v táto době sdružoval 12 včelařů a 6 přátel přírody chovajících na 136 včelstev. Na 1. valné hromadě konané v prosinci téhož roku byli zvolen funkcionáři výboru.
Během několika málo měsíců se spolek rozrůstá o nové členy, kterých každým rokem přibývalo. Od svého založení se spolek snažil sdružovat včelaře, rozšiřovat včelí pastvu, zlepšovat chov, usnadňovat práci ve včelstvech a bojovat proti nemocem. Téměř každoroční akcí se staly oblíbené dny otevřených včelínů, kdy se včelaři scházeli a předávali si zkušenosti. Nestálo by za to tuto kdysi zavedenou tradici obnovit? Určitě ano!
V průběhu trvání organizace bylo uspořádáno mnoho včelařských besed, filmových představení, kurzů a zájezdů po celé České republice, ale i do zahraničí. Chtěl bych tu zmínit několik významnějších přednášejících, kteří vykonávali osvětu a podpořili rozvoj novými myšlenkami. Byl to Ing.Savín, Ing.Svoboda, Ing.Veselý, MUDr.Handl, RNDr.Krieg, Ing.Haragsim, Ing.Kubišová, Ing.Haselbachová, Ing.Zachoval, Ing.Škrla a mnoho dalších.

Proběhlo mnoho kurzů na zpracování medu, chovu matek, výroby medového pečiva, medoviny, slaměných úlů... Kromě tematických zájezdů navštívili včelaři mnoho českých hradů a zámků, účastnili se výstav s včelařskou, ale i zahrádkářskou tematikou, a bylo uspořádáno několik zájezdů do různých divadel. Členové výboru uspořádali několik plesů a zábavných večerů. Pro zlepšení včelí pastvy byly v uplynulých letech vysázeny tisíce keřů a stromů nektarodárných rostlin. Byl osázen kopec Hájek, Nad Panským sadem, kopec Homolky, parčíky kolem hřišť, škol a kostelů. Organizace měla pronajatu plochu kolem staré dálnice, kde pravidelně byla vysévána řepka, komonice či jeteloviny. Rovněž v době nedávné ještě fungovaly včelařské kroužky. 

                                                                               Zpracoval: Petr Ošlejšek, jednatel ZO v roce 2005


Pokračování historie je zpracováno ve sbornících k 80. a 90. výročí vzniku organizovaného včelaření v Knínicích a okolí - rok 2005 a 2015.

Účastníci oslav 80. výročí včelaření v Knínicích a okolí. 

Almanach k 80. výročí:

Almanach k 90. výročí:

Střípky z nejstarší historie organizace

Příloha 2. Včely brněnské.

Seznam všech P.T. údů spolku jich domov a spůsob, jak se jim včela brněnská doručuje. V císařství rakouském bydlící :

                                                                             Výtisk                   dodává list

                                                                             č. n.

Krušina Jan, učitel v Knihnicích na M., p. Boskovice ............. 1 . pošta

Ohnheiser Karel, intend. statku v Šebetově na M., p. Boskovice . .1 Hanák Fr.

                                          Včela Brněnská, str.10-24 přílohy č.2, roč.II, 1868

Jednatelé spolkoví

Pánové: Haas Bernard, hrab. dozorce pokojů, M., p. i b. Boskovice, č. n. p.

Krušina Jan, učitel, M., p. Boskovice, b. Knihnice, č. p.

                                                          Včela Brněnská, str.27-51, roč. III, 1869

Slavné předsednictvo spolkové!

Hodlám se se svým, z tuzemského medu vyrobeným perníkem zúčastniti obou včelařských výstav spolkových, ve Znojmě i Novém městě, a sice hlavně proto, abych všeobecný, mezi pernikáři rozšířený předsudek, že z tuzemského medu se těžko peče, čili jinými slovy, že perník nenaskočí, vyvrátil, abych tak dopomohl našemu domácímu medu k nové dráze jeho upotřebení v tuzem- sku.

Krása a trvanlivosť mého perníku, jak co do chuti, tak i co do barvy jest v porovnání s jiným perníkem, který se vyrábí větším dílem z melasy (cukrového kalu), a za krátkou dobu pozelená a ošklivou chuť dostává, velice nápadná      a do očí bijící; kdežto perník, který v sobě něco dobrého medu, je trvanlivější.

Pernikařením svým zužitkuji med toliko s 25 zl. Nicméně však může každý pernikář náš výborný med kupovati také po 25 zl., poněvadž pak může přimísiti o polovici medu méně než já; ale především se musí pernikářům vyvrátiti předsudek, že prý z našeho medu se těžko peče. Neboť cizozemský med, znečištěný rozmačkanými včelami a plodem stojí také tolik, jest ale kromě toho obyčejně smíchán s 1/3 neb ½ zemákového syrobu.

Perník zde vystavený není snad zhotoven toliko pro tuto výstavu, nýbrž leží ho u mne v tétéž velikosti a jakosti plné bedny na prodej ve velkém:                   70 dvoukrejcarových proužků za 1 zl. a rovněž tak 140 krejcarových proužků za 1 zl. v místě v Šebetově nebo na železniční stanici Skalicko-Boskovské; rozumí se, že zaň ručím. Sklady mají kredit, menší odběratelé platí hned hotovými. S největší úctou Všemu Blahorodí 

                                                               nejoddanější sluha                                                                                                   Antonín Kubáč                                                                                                           Důchodní.

V Šebetově (pošta Vanovice), dne 21. srpna 1869.

                                                                Včela Brněnská, str.36-37, roč. IV, 1870

Jarní zpráva z okolí Bozkovského

od p. Jana Krušiny, učitele v Knihnicích.

S radostí jsem očekával onu dobu, an bych mohl slavnému spolku našemu povinnou zprávu dáti. Jak již jest z mého prvního dopisu známo, že jsem         v roku 1864. O své všechny včely na průjem přišel, a pak skrze ztrátu svojí drahé choti jsem docela svou radost nade vším ztratil, taktéž nad včelami.     Ač jsem nemohl předce na mé rozmilé včeličky zapomenout, koupil jsem sobě zase dva úly s kastlama a silné včely, proto podávám svou jarní zprávu :

1. Moje včely přezimovaly šťastně a túze dobře, nebylo žádné poškození       od žádného, ani u nás nebylo nic slyšet. Mrtvých včel bylo při podmítání túze málo, že jsem se tomu podivil.

2. Podřez, který jsem ku konci dubna předsevzal, vypadl výborně, tak že jsem mimo dostatečné potřeby beze všeho uškození dostal od každého úlu až na 20 liber dobrého medu, větším dílem byly plásty celé zabršleny a naplněny medem.

3. Moje včely měly první výlet na začátku února, pak se to v tom měsícu vícekrát opakovalo.

4. První rousky začaly snášet hned v březnu z lísky, později z jívy, co jen skrze zimu túze skrovné bylo.

5. Včel přibývá den ode dne mnoho, a dělají přípravy k rojení, an trubci již před 14 dny lítali.

Mám 4 kastle i s medníkem, který ještě jest vycpán, a v třetím kastlu vysejí včely až do dna skoro: těším se tedy radostí, že dá-li Bůh svého požehnání, roj dostati mohu přirozený, aneb budu oddělence dělat, jak budu vše pozorovat a se povede.

Divné mně jest to, že jeden pán v Šebetově mně řekl: že jeho včely (4 úly) měly nemoc průjem, a hned v začátku února na jeho včelíně pravidelně vyvinutí trubci lítali: jestli to bylo později dobré, s tím se mně nepochlubil, jenom to na svém stojí, že jiný med jedlový není příčina průjmu, který se pozdě na podzim nanese. Já ale docela s tím dorozuměný, že jen takový pozdní med jest pro včelstvo velice škodný. On tvrdí, že túze ranný plod nasazený, jest příčina průjmu. Ostatek musím slavnému spolku sděliti, že jsem se svým velkým namáháním mnoho našich starých včelařů (hudlařů) na pravou cestu přivedl, že docela včelařejí podle nového způsobu a knihy kupují včelařské, jakož také podle Kodymové knihy dítkám přednášky konám. Ještě nemohu opomenout to oznámit, že onen jistý včelař hned na začátku března začal podřezovat, 25. března jsem k němu přišel, kde právě zase ve svých slaměných úlech, když zima byla, podřezoval: on to za dobré uznává.

Nedá sobě pan důchodní od svého úmyslu odstoupit, ale nevím, jakou dobrotu by tato jeho methoda dělala? - Já se podle jeho methody řídit nebudu, nýbrž podle zkušenějších pánů, kteří výtečné knihy vydali, je čítám, a dle toho se řídit chci, a dle svých nabytých zkušeností a přesvědčení slavnému spolku vždy s radostí podám.

V Knihnicích dne 28. května 1867.

                                                               Včela Brněnská, str.154-155, roč. I, 1867

Zpráva o přezimování včel v okolí boskovském

(od p. Jana Krušiny nadučitele v Knihnicích.)

Jak jsem moji podzimní zprávu 1867 slavnému spolku podal, a vyřkl: že jest u nás k obánání průjem skrze mnoho pozdě nanešeného lesního medu, tak se též vskutku stalo; ačkoliv každé včely na průjem netrpěly. Já jsem mohl takřka prstem ukázati na ty včely které nebudou trpět na průjem.

Poněvadž loňského roku tak výborně jarní květiny, stromy, obzvláště ale lípy kvetly a medovaly, tak také včely nanesly dobrého medu do zásoby, a pozdní med ani kam skládat nemohly. Kdy tedy všechon první med včelám nechal a nic neodebíral ten se nemusel průjmu báti. Kdo ale naproti tomu jednal u toho to bylo jinak.

Já jsem u mých silných včel jen souše do medníku dával a každý třetí den naplněné medem odebíral; však ten pozdní med nebyl již tak dobrý. Z plodiště jsem neodebíral žádný med kdežto tam výborný květový med se nacházel. Z třetího patra, co již později nanosily, byl též špatný med, ale větším dílem zavíčkovaný. Z medníku a z třetího dolního patra byl tedy špatný med, ten jsem odebral. V prostředních dvou patrech jsem nechal v každem 10 plástu. Včely výborně přezimovaly a ještě jsem dostal dobrého medu od nich 28 liber. Jináče to ale vyhlíželo s rojemy. Hned 29. prosince jsem viděl, že od jedných z česna teče barva a poznal jsem též, že jest chyba. Vzal jsem včely do světnice, a postavil k oknu; slunce právě pěkně svítilo. Toto byla má první zkouška; včely nazpátek do oulu jít nechtěly, bylo jich mnoho mrtvých v oulu a na okně též skřehly, které jsem ale k živobytí přivedl. Zkusil jsem, že potéto pomoci mnoho není ačkoliv se hodně vyčistily. - 16. ledna byl zase pěkný den též odměk, a

včely se opět výborně vyčistily, ačkoliv jich mnoho po zemi ležet zůstalo a též skřehlo, které jsem ale sebrati nechal a dle možnosti k živobytí přivedl.

Za několik dní byly však včely přec nepokojny a včesně jsem spatřil opět mokro; vzal jsem je tedy zase do světnice, na česno jsem přidělal z tůlu zřízený pitel do kterého se jich opět nějaká čásť vyčistila. 20. února bylo pěkně, včely se všechny vyčistily, a pak 28 a 29. února byly opět velmi krásní dnové, na kterých se zase bez velké ztráty vyčistily. - Na tento spůsob jsem při mém velikém přičinění včely (roje) udržel; pravda že při tom mnoho včel zahynulo, roje seslábly přec ale ten první roj, při kterém nejprve průjem se ukázal, tak se držel a drží že se hned v měsíci březnu o mnoho zesílil a náramně se množí. - Matka jest od roku 1867 a výborně nese. Kteří včelaří nic nesbírali mají zdravé včelstvo (tj. kteří jen ten první dobrý med včelám nechali) a přece mnozí nechtějí věřiti, že pozdní med jest příčina té nemoci.

V Knihnicích dne 5. června 1868.

                                                                     Včela Brněnská, str.144, roč. II, 1868

Příspěvek ku pokroku včelarskému.

Pan Jan Krušina, nadučitel v Knihnicích u Boskovic, jako již po několik dřívějších let, tak i letos theoreticky i prakticky mládež školní ve včelarství vyučoval. Chtěje vědomosti svých mladistvých včelařů podrobiti úsudku vyššímu, uspořádal tento horlivostí svou proslulý učitel veřejnou zkoušku včelarskou u přítomnosti p. Mazáče, okresního děkana, a obou pp. vyšších úředníků Smutného a Ohnhäusera a mnohých obecních starostů. Výsledek zkoušky byl tak překvapující, že správce statku p. Smutný s velikým potěšením o tom své vrchnosti P.T. panu Janu Majovi zprávu podal. Tento laskavý pán a horlivý přítel a podporovatel mládeže a školství dal mezi nejhorlivější žáky rozdati 50 zlatých ve stříbře. - Panu učiteli dostalo se velmi čestného písemného uznání.

Ředitelstvo spolku šlechetný tento čin s nejvřelejším díkem ve známost uvádí a nepřeje si ničeho toužebněji, než aby podobné případy se velmi často opakovaly! - Nevymřeliť ještě docela mužové ušlechtilí; nesmí však také ti mužové leniti, kteří jsou povoláni, aby šlechetné mysli vhodné působiště zjednávali.

                                                                     Včela Brněnská, str.194, roč. V, 1871

                                                            Včela Brněnská, str.14, 45, roč. XXI., 1887

1911

Včelařský spolek pro Boskovice a okolí pořádal svoji valnou hromadu dne 4. prosince 1910 za přítomnosti 14 členů. Po uvítání členů p. předsedou J. Maličkým, prof. Z Boskovic, přečetl jednatel výroční zprávu. Spolek přečkal první rok svého trvání a viděti, že se v našem kraji zájem o včelaření počíná šířiti. Neděje se tak přímo zařizováním včelínů a přistupováním za členy, jelikož poslední 2 chudobná léta nejsou lákadlem ku pěstování včel, než lze očekávati, že lepší léta řady úlů i u nás rozmnoží.

Spolek konal v minulém roku 5 přednášek, na nichž pojednal p. předseda a jednatel o pracích a nových směrech v oboru včelařství. Žádosti za subvenci bylo Ústředím vyhověno a dostalo se nám 40 K. Z nich zakoupen vařák za 30 K a "Včelařova čítanka". Subvence užito k účelu, jemuž byla věnována.

Že spojení včelařů má velké výhody, viděti na případu p. Fr. Staňka, rolníka v Chrudichromech, jenž za nepatrný poplatek 60 h po vyhoření včelínu 400 K obdržel náhrady. Prosím, aby přítomní páni hleděli tímto příběhem dosud nespolčené včelaře spolku získati. Podporuje Ústředí pobočné spolky, což patrno z toho, že u nás kromě jiného pořádal včelařský kurs, jímž zájem pro včelařství vzrostl a na němž i starší včelaři mnoho získali.

Spolku našemu dostalo se 50 kg nezdaněného cukru; myslím, že snaha Ústředí je každému jasna, jak ale se cukr osvědčí, poznáme na jaře.

Dle zprávy pokladniční činil celkový příjem 96 K, vydání 93.82 K; zůstatek 2.28 K.

Valná hromada vzdává díky sl. Ústř. S.V. v Brně za starost o náš spolek, p. předsedovi Maličkému, gymn. prof., p. poklad. a jednateli. Zvláštní díky vyslovila p. Knap. Fr. Freslovi za horlivou podporu našeho spolku a prosí, by i na dále se spolku našeho ujímal. V novém roku ztratí spolek asi 3 členy, některé však zase získá, takže nás bude ve spolku asi 20.

Volby provedeny aklamací. Zvoleni byli: p. prof. Maličký, předs., p. Fr. Neumannn, učitel, místopředs., p. Jos. Korec, učitel, jednatelem p. Ed. Schon, pokladníkem. Členy výboru: pp. Ed. Zinfel, vrchní berní, p. Hamerský, p. Hrádský a p. Menšík; pp. Klíč a Okáč z Knihnic zvoleni revisory. Pan Knap. Fr. Fresl přijal opětně úkol delegáta.

Ve volných návrzích jednala valná hromada o snížení příspěvku spolkového. Jelikož v okolních spolcích platí se 3 K všeho, ujednáno, aby i u nás zaveden byl příspěvek téže výše.

Jednáno o návrhu zříditi v kraji našem pozorovací stanici. Starost o opatření ponechána výboru.

V nastávajícím roku bude zřetel včelařů nutno obrátiti ku zlepšení včelí pastvy, jež u nás není zrovna nejhorší. Jen lepších roků je potřeba. Ku konci ujednáno, by spolek konal své schůze měsíčně, a to vždy první neděli v měsící v měšť. škole v Boskovicích. Přáním, by nastávající rok přinesl nám doby radostné na včelínech, schůze ukončena.

Jos. Korec, jednatel.

                                                           Včela Moravská, str.12, roč.XLV. (XII.) 1911

Seznam odměn na Zemské včelařské výstavě v Boskovicích v r. 1912.

Bronzová státní medaile : Jos. Moc, rolník v Lipovce.

Stříbrná medaile českého odboru Zemské rady Moravské : Sev. Křen, učitel v Kuničkách.

Zlatá medaile Zemského ústř. spolku Moravského : Josef Okáč, rolník v Knihnicích, Josef Krajíček, rolník v Knihnicích.

Stříbrná medaile Zemského ústř. spolku v Čechách : Václav Hladil, rolník v Sebranicích: Antonín Tichý, nadučitel v Okrouhlé: Jos. Štěpař, správce zámku v Blansku: Frant. Fresl, c.k. inspektor, Boskovice: J. Jurník, učitel v Knihnicích.

Stříbrná medaile Zemského ústř. spolku na Moravě : Antonín Kuchta, farář v Doubravici: Jos. Drahovzal, učitel ve Svitávce: Boh. Hejč, včelař v Lažánkách: Frant. Rutar, správce školy ve Voděradech.

Bronzová medaile Zem. Ústř. spolku včelař. Na Moravě : J. Menšík, pilař v Boskovicích: Matouš Krátký v Němčicích u Sloupa: N. Novotný, nadučitel v Újezdě u Boskovic.

Diplom Zemského Ústř. spolku včelařského v Čechách : M. Schon, kancelista v Boskovicích: Včelařský spolek v Boskovicích: Včelařský spolek v Olešnici.

Diplom Zemsk. Ústř. spolku včelařského na Moravě : Včelařský spolek ve Sloupě.

Záslužné diplomy spolupracovnictví za zásluhy o výstavu : Jan Maličký, c.k. profesor v Boskovicích: Josef Korec, učitel v Boskovicích: Fr. Zřídkaveselý, kaplan v Boskovicích.

                                            Včela Moravská, str. 75-76, roč. XLVII. (XIV.) 1913


Knínice u Boskovic. Dne 6. prosince 1925 po předchozím jednání byl u nás utvořen "Spolek včelařů a přátel přírody". Zvoleni následující: Předsedou: František Jurník, řídící učitel z Knínic; Místopředsedou: Ant. Cupal, řídící učitel, Šebetov; jednatelem: P. Aug. Pelikán, kooperátor, Knínice; Pokladníkem: Okáč Josef, rolník, Knínice. Do výboru zvoleni: Filip František, Jan Dvořák, Josef Říha, František Boháček a František Chmelař. Delegátem: Tomáš Synek, Knínice. Nový spolek vytkl si za úkol zvelebiti včelařství v Knínicích a okolí a buditi zájem o přírodu. Kéž nový spolek pokračuje a přispívá ku blahu všem občanům. - Jednatel.

                                                Včela Moravská, str. 19, roč. XLIX. (XXVII.) 1926

Pro ZO Knínice vytvořil: Ondřej Hofman
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky